Monografická studie zkoumá význam Václava Špály v českém moderním malířství, jeho pochopení a rozvinutí výbojů evropského malířství. Zabývá se jeho cestou k malířskému projevu formulovanému na výši dobových problémů azakotvenému vdomácí tradici. Rekapituluje účin vlivů na Špálovo dílo, zvláště impresionismu, expresionismu, kubismu a orfismu v širších souvislostech evropského a českého vývoje, který se projevil v rozkyvu od realistickypojímaných obrazů až poabstraktně založené stylizace. Rozbor jednotlivých obrazů doprovází řada barevných reprodukcí děl vesměs ze sbírek Národní galerie.