Na podzim r. 1936 se začal K. Čapek obírat myšlenkou napsat knihu, jíž se chtěl vyznat ze své lásky k rodné zemi, oslavit její krásy a vzdát hold jejímu lidu. Vývoj politických událostí i předčasná smrt už mu nedovolily, aby svůj úmysl uskutečnil. Zbylo jen několik desítek fejetonů, sloupků, črt či reportážních záznamů, uveřejněných ve více než dvacetiletém rozmezí po novinách a časopisech. Jsou tedy "Obrázky z domova", sestavené z této pozůstalosti, nutně jen torsem, ideově i umělecky, neboť Karel Čapek z let 1936-38 by byl jistě mnoho měnil, vylučoval, upravoval i doplňoval. Ale i tak zůstávají svědectvím Čapka-bystrého pozorovatele, přítele prostých lidí, básníka české krajiny ivirtuosního znalce českého jazyka. - Celý svazek je uspořádán podle námětové příbuznosti: I. Obrázky z Čech (s vyznáním lásky rodnému kraji a z ostatních především Sobotecku), II. Putování po Praze (a to především i té méně známé,ale tím pravdivější Praze: po nouzových koloniích, skalních bytech atd.), III. Obrázky ze Slovenska a IV. Pozdravy (posl. fejeton, otištěný v den smrti, reakce básníka i člověka na Mnichov)