Krize římské republiky

Římské dějiny II - Občanské války.

Alexendrijský Řek Appiános, narozený na sklonku 1. století našeho letopočtu, vylíčil nejen vznik římského impéria a jeho rozpínavost, nýbrž i dějiny římských občanských válek. V pěti knihách, které jim věnoval, sleduje dlouhou a téměř nepřetržitou řadu sociálních a politických konfliktů od poslední třetiny 2. století př. n. l. až do roku 35 n.l.

Hnutí bratří Gracchů, kteří své reformy zaplatili životem, válka se spojenci, politické vyrovnání mariovců a sullovců, vzpoura otroků vedených Spartakem - to jsou úseky z římských dějin, o ncihž Appiános pojednává podrobně i se zaujetím v první knize.

Dále pokračuje scénami z bojů mezi Caesarem a Pompeiem, Caesarovým vítězstvím i jeho vraždou. Ještě větší napětí vkládá do vyprávění o marném zápase Bruta a Cassia za republikánskou svobodu. Nečekané zvraty provázejí stejně nečekaný a energický vstup devatenáctiletého Octaviana, Caesarova adoptivního syna a pozdějšího císaře Augusta, do neklidného politického života po Caesarově smrti...

Ve svém díle se Appiános zaměřuje na významné politické osobnosti - v souladu se starověkou koncepcí historie je totiž povaužje za hlavní činitele dějin - a přibližuje čtenáři jejich velikost nebo malost, odhaluje příčiny a souvislosti jejich vítězství i proher, klade závažné otázky a snaží se nalézt a nalézá zajímavé, i když mnohdy velmi subjektivní odpovědi.