Román Hodina mrtvých očí, který autor vydal v roce 1957, mu přinesl mezinárodní úspěch. Má částečně autobiografický charakter a zabývá se narůstajícím procesem deziluze, kterým procházela značná část mladých Němců na konci druhé světové války. Ti byli vychováni v prostředí jednoznačně prezentované totalitní ideologie, která jim vštěpovala pocit výjimečnosti a nadřazenosti nad ostatními národy.