Učebnice zachycuje hláskoslovný vývoj češtiny do konce 13. stol., probírá podrobně hláskosloví češtiny stol. 14. a nastiňuje pak další vývoj českého fonologického systému. V předmluvě uvádí autor, že jeho učebnice je na rozdíl od historické mluvnice Gebauerovy a Trávníčkovy pokusem o synchronní popis staré češtiny.