Eugen Oněgin

První veršovaný realistický román (psaný v letech 1823-1830) podává básnický obraz života statkářské Rusi 20. let 19. století. Základní dějový rozvrh se opírá o dva dopisy: Taťánin v třetí hlavě a Oněginův v poslední,osmé. V prvním se Taťána vyznává Oněginovi ze své dětinské lásky k němu, lásky mladého děvčete, kteréoslnil v jeho venkovském zátiší skvělý zjev velkoměstského světáka, a je odmítnuta. V druhém se zpovídá stárnoucí Oněgin po letech dobrodružství a cest ze své rozhořelé lásky k Taťáně, kterou spatřil v pětěrburské společnosti jako ženu jiného - a je odmítnut. Mezi dopisy je Oněginův souboj a smrt jeho přítele, hrdinovy cesty, líčení přírody a života,aforismy a intimní lyričnost,pronikající jako lehká mlha celým epickým dílem. Je to "román, který vedle své neuvadající estetické krásy má pro nás cenu historického dokumentu, rýsujícího dobu přesněji a pravdivěji, než to do dnešního dne dělají desítky tlustých knih". (Gorkij). - Podle úvodu.