Obsáhlý román, v němž autarka zachycuje širší společenskou problematiku 20. a 30 let v ČR. Použila k tomu i úryvků z Čapkových dopisů, avšak nešetrné zacházení s imi v datech, v používání korespondence jako materiálu přímé řeči a hlavně celková světonázorová neujasněnost autorky, odrážející se také v interpretaci dalších osobností, silně omezili dokumentární hodnotu tohoto díla.