Autorovy verše, načrtnuty záměrně jednoduchou melodickou linkou, jsou protknuty láskou k ženě i pevným přátelstvím ke generačním umělcům, z nichž téměř všichni došli na konec své životní cesty. Svébytné místo v této sbírce zaujímá Praha v nejrůznějších proměnách. Smutek a nostalgie, které dýchají z většiny básní, všaknejsou pocity rezignujícími.