Bezejmenná rodina

Na pozadí neúspěšného kanadského povstání za nezávislost v letech 1837-1838, podporované především francouzsky mluvícími Kanaďany v Quebecu a v Ontariou líčí Verne příběh dvou synů zrádce, kteří se snaží svým hrdinstvím očišťit rodinné jméno od potupy. Tímto zrádcem byl advokát Morgaz, který roku 1825 za padesát tisíc d olarů a za slib beztrestnosti prozradil představitelům britské koloniální moci jména vedoucích představitelů připravovaného povstání. Tři z nich pak byli popraveni a další obdrželi dlouholeté tresty vězení. Nenávist francouzsky mluvících Kanaďanů k rodině Morgazů byla tak obrovská, že Morgaz, jeho žena a dva synové museli neustále prchat z místa na místo, až nakonec starý Morgaz spáchal sebevraždu. Zbytek rodiny Morgazů zavrhuje své jméno a stávají se Bezejmennými. Především oba synové zasvěcují celý svůj další život přípravě nového povstání a stávají se legendou. Zhruba po deseti letech povstání skutečně vypuke, ale přes počáteční úspěchy je díky vojenské přesile Britů opět poraženo. Následná britská pomsta na osadnících je krutá. V posledním střetnutí povstalců s koloniálním vojskem u Niagarských vodopádů pak končí i tragický osud rodiny Bezejmenných. Přes rozsáhlé líčení politického pozadí děje, průběhu povstání i zeměpisu Kanady vytvořil Jules Verne vskutku strhující dílo, ve kterém proti sobě postavil touhu osadníků po svobodě na straně jedné a britské zločiny na straně druhé. Pro Verna neobvyklý je také dramatický milostný příběh s tragickým koncem.